Stoupá zájem o ekologicky a férově vyrobený textil

Textilní průmysl se stal v globálním měřítku druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Pesticidy, mikroplasty, dětští dělníci v asijských státech – módní průmysl je po tom ropném druhým nejšpinavějším byznysem na světě. Co můžeme udělat pro to, aby se situace zlepšila?

Během posledních desítek let se z oblečení, které se dříve dědilo, stalo zboží často jen na jedno použití. Dvě zásadní otázky navíc zůstávaly stále nezodpovězeny – jak zlepšit proces výroby a co se s oblečením stane, až doslouží. Textilní průmysl začal produkovat více skleníkových plynů než lodní a letecká doprava dohromady. Pěstitelé bavlny v obavách o úrodu stříkají rostliny toxickými pesticidy i víc než třicetkrát za rok a půda i oceány jsou plné mikroplastů z polyesterových oděvů. Situace se naštěstí začíná zlepšovat díky lidem a organizacím, kterým tento závažný ekologický problém není lhostejný.

Aktuální trendy v textilním průmyslu a nové technologie

Celosvětová produkce vláken se za posledních 20 let téměř zdvojnásobila a očekává se, že v příštích 10 letech vzroste o dalších 34 procent. Dopad výroby textilií na životní prostředí snižují inovativní výrobní postupy, které nahrazují původní vlákna recyklovanými. Tak jako se v reakci na praktiky moderního zemědělství stále více lidí zajímá o biopotraviny, stoupá zájem také o ekologicky a férově vyrobený textil.

Mořské řasy jako surovina pro textilie? Tkaniny barvené bakteriemi? Nové biologické inovace nabízí skvělé příležitosti ke snížení emisí textilií. Zároveň se zvyšuje používání recyklovaných materiálů, protože recyklované vlákno vyrobené z textilií s ukončenou životností se používá jako surovina pro nové látky. Tato praxe snižuje množství odpadu a uhlíkovou stopu nových textilií tím, že se nemusí tolik využívat původní materiály, jako je například bavlna.

Jak poznáme férově vyrobené oděvy?

Na rozdíl od světa biopotravin a zčásti i kosmetiky je situace na trhu s biooblečením zatím značně nepřehledná. V České republice zatím neexistuje žádné jednotné značení udržitelného textilu a výrobce či prodejce si tím pádem může na visačku napsat prakticky cokoliv.

Existuje mnoho důvěryhodných organizací, které certifikují textil na základě jasně stanovených kritérií. Bohužel se většinou soustředí jenom na jednu stránku produkce (ekologické pěstování a/nebo zpracování materiálu, etika prodeje a výroby atd.). Výjimka ovšem existuje a vyplatí se ji znát – GOTS.

Díky této ekoznačce už nemusíte přemýšlet nad tím, jestli je vám milejší minimalizace pesticidů, nebo osud dělníků textilních továren. GOTS klade důraz na ekologičnost pěstování, zpracování, a dokonce i balení stejně jako na etické podmínky při výrobě. Je to nejuznávanější a nejčastěji užívaný certifikát.

Lindström pracuje na snížení dopadu pracovních oděvů na životní prostředí vědomě a ambiciozně

Lindström se aktivně angažuje v textilním průmyslu už od svého založení v roce 1848. Našim zákazníkům nabízíme kompletní řešení textilních služeb, od udržitelného designu a výroby, přes pronájem, až po údržbu a recyklaci produktů. Tento model umožňuje našim zákazníkům minimalizovat ekologickou zátěž firemních textilií a zároveň se soustředit na své podnikání.

„Cílem Lindström je, aby do roku 2025 bylo 30 % našich nově nakupovaných textilií z recyklovaných vláken či biovláken. To je jedna z oblastí, na které se zaměřujeme, abychom snížili emise. Aktivně hledáme nové odolné recyklované tkaniny pro naše pracovní oděvy. Snažíme se uzavřít koloběh tím, že používáme recyklované vlákno jako surovinu pro nové pracovní oděvy. Jsem ráda, že již začínáme vidět první výsledky této cesty. Zimní kolekce našich nových oděvů High Visibility již používá recyklované vlákno v izolačním materiálu a brzy uvidíme první uživatele nosit oděvy vyrobené ze 100% recyklované tkaniny,“ říká Taru Jokinen.

A Kristiina Tiilikainen dodává: „Nové biologické materiály jsou na trhu široce testovány. Již jsme viděli první oblečení vyrobené z mořských řas a existuje mnoho experimentů s použitím jiných materiálů a částic, jako je například škrob. Pozorně sledujeme inovace a výzkum nových materiálů a probíhá několik zajímavých spoluprací s novými materiály na biologické bázi. Domnívám se, že různé druhy materiálů na bázi celulózy jsou první, které se používají v pracovních oděvech, kde materiál musí vydržet náročné používání a několik praní.“

Anna-Kaisa Huttunen, dříve Senior Vice President ve společnosti Lindström, nyní působící ve společnosti Rester Oy, zabývající se recyklací textilu, vysvětluje využívání textilního odpadu: „Více recyklovatelných vláken používaných při výrobě textilu znamená menší poptávku po bavlně, která by mohla uvolnit přírodní zdroje, jako je půda a voda, pro budoucí potřeby.“ Huttunen je velmi optimistická, pokud jde o systém recyklace v uzavřeném koloběhu. „Opravdu si myslím, že výhody recyklace textilních vláken se v budoucnu vyplatí.“

Součástí téměř všech textilií jsou také umělá barviva. Ty mají také nepříznivý vliv na životní prostředí, který by se lidé měli snažit snižovat. Odborník Sean Moore z Carrington Textiles řekl o možnostech přírodního barvení textilu:

„Přírodní barviva jsou také stále populárnější, když je naším cílem snížit závislost na petrochemii. Mnoho projektů se zaměřuje na využití řas jako zdroje přírodního barviva. Colorifix ve Spojeném království používá jako barvicí médium bakterie; modifikují DNA bakterií, aby vytvořily barvu. Earth Colors od Archroma využívá vedlejší produkty z potravinářského průmyslu a některé odpadní suroviny z kosmetické výroby k vytvoření barviv na přírodní bázi. Paleta barev se ale omezila na tlumené a bledé odstíny.

Jedním z problémů je zachování barvy, protože v současnosti jsou přírodní barviva méně odolná než syntetická barviva. Pokud bychom přijali užší škálu odstínů a myšlenku, že barvy vyblednou o něco dříve, mohli bychom snížit dopad textilních barviv na životní prostředí. A také jsem přesvědčen, že v nadcházejících letech budou existovat nová řešení s lepší stálostí barev.“

Ze slov profesionálů vyplývá, že budoucí uživatelé pracovního oblečení budou mít na sobě oděvy vyrobené z velmi odlišných materiálů než ti dnešní. A snad bude možné, že zdroje, tedy půda a voda, které se nyní používají k pěstování bavlny, budou znovu využívány pro pěstování potravinářských plodin.

Textil je fascinujícím materiálem, který nás obklopuje vlastně nepřetržitě. Je ale jasné, že se musí změnit lidské chování při jeho výrobě, užívání, recyklaci a při navracení do oběhu. Odpad začíná jen tam, kde končí naše představivost. To je jedna z největších příležitostí, které přináší cirkulární ekonomika.