Lidstvo letos vyčerpalo své roční zdroje 1. srpna
Každoročním varováním pro lidstvo je Earth Overshoot Day (Den ekologického dluhu). Je to den, kdy lidstvo vyčerpá přírodní zdroje, které planeta může obnovit za celý rok. Po tomto dni začíná žít „na dluh“, to znamená, že spotřebovává více přírodních zdrojů, než Země dokáže za rok obnovit. Tento koncept ilustruje ekologický deficit, který vzniká kvůli nadměrné spotřebě a plýtvání.
Datum Earth Overshoot Day se každým rokem mění v závislosti na lidské spotřebě a dostupnosti přírodních zdrojů. Například letos připadl tento den na 1. srpna. Takzvaný Světový den překročení vypočítává mezinárodní organizace Global Footprint Network již od roku 2006. Globální den překročení přichází přibližně po sedmi měsících, lokální u nás v Česku už někdy v dubnu, podobně jako v Nizozemsku nebo Norsku. Každým rokem se datum v kalendáři objevuje čím dál tím dříve. Například v roce 1973 bylo stanoveno na 3. prosince a dnes je to již 1. srpna. Za 50 let se posunulo zhruba o 4 měsíce.
Znamená to, že poptávka lidstva po přírodních zdrojích už teď převyšuje možnosti naší planety. Konkrétně Česká republika by při současné produkci potřebovala podle výpočtu na letošní rok přírodní zdroje 3,38 planet, v celosvětovém kontextu se číslo snižuje na 1,76.
Současné tempo má za následek, že den, od kterého žijeme na ekologický dluh, přijde každý rok o něco dříve. Aby se toto datum oddálilo, je důležité snížit ekologickou stopu a zaměřit se na efektivnější využívání omezených zdrojů, které máme k dispozici. Počítá se každý malý krok a začít se dá například změnou u nás doma (stravování nebo nákupní chování, preferování výrobků a služeb ekologických firem).
Textilní průmysl a jeho ekologická stopa
Textilní průmysl patří k největším spotřebitelům přírodních zdrojů a má významný dopad na životní prostředí. Tento průmysl se podílí na spotřebě velkého množství vody, energie, surovin a na vytváření odpadu, což přispívá k překročení kapacity planety.
Spotřeba vody
- Výroba textilií, zejména bavlny, je extrémně náročná na vodu. Na výrobu jedněch džínů se spotřebuje zhruba 7 500 až 10 000 litrů vody, což je ekvivalent spotřeby vody jednoho člověka na 10 let pití.
- Pěstování bavlny často vyžaduje intenzivní zavlažování, což vede k vyčerpání vodních zdrojů v oblastech, kde už je voda vzácná. Například v Aralském moři způsobilo pěstování bavlny jeho výrazné vysychání.
Spotřeba energie a uhlíková stopa
- Textilní průmysl využívá energii především při výrobě syntetických vláken, barvení a finální úpravě tkanin. Výroba syntetických vláken, jako je polyester, závisí na fosilních palivech, přičemž polovina všech textilií pochází ze syntetických materiálů.
- Továrny často využívají neefektivní a znečišťující energetické zdroje, což přispívá k vysokým emisím oxidu uhličitého a globálnímu oteplování.
Suroviny
- Pro výrobu textilií se spotřebovává velké množství surovin. Bavlna vyžaduje intenzivní používání pesticidů a hnojiv, zatímco syntetická vlákna, jako je polyester, jsou produkována z ropy, což zvyšuje závislost na fosilních palivech.
- Produkce jedné tuny textilu může vést k vytvoření až 200 tun odpadu, včetně toxických chemikálií používaných při barvení a ošetření tkanin.
Produkce odpadu
- Rychlá móda (fast fashion) vede k masivnímu množství odpadů, protože oblečení je často používáno jen krátce a poté vyhozeno. Jen v Evropě se každoročně vyhodí přes 4 miliony tun textilu.
- Odhaduje se, že 85 % oblečení skončí na skládkách nebo ve spalovnách, což má dlouhodobé negativní dopady na životní prostředí, včetně uvolňování mikroplastů do oceánů.
Překračování kapacity planety, tzv. ekologického stropu, se odráží v nadměrné spotřebě vody a surovin, vytváření toxického odpadu a emisí skleníkových plynů. Textilní průmysl významně přispívá k překročení těchto limitů a ke zrychlování trendu klimatické změny, což poukazuje na potřebu zásadních změn směrem k udržitelnosti.
Udržitelnost jako jediná správná cesta
Udržitelná společnost musí být vybudována tak, aby její životní styl a podnikání nebyly v rozporu se schopností přírody udržet život. Udržitelnost není možná, pokud lidská společnost dobývá a rozptyluje látky rychleji, než se vracejí zpět do zemské kůry (ropa, uhlí, kovy), produkuje látky rychleji, než mohou být rozloženy přírodními procesy, progresivně ničí ekosystémy…
Naše firma se už dávno začlenila do systému cirkulární ekonomiky zejména prostřednictvím opětovného využívání a opravování opotřebovaných oděvů a upřednostňování pronájmu pracovních oděvů před jejich prodejem.
Princip pronájmu pracovních oděvů Lindström spočívá v tom, že naše firma pro své klienty navrhuje kolekce pracovního oblečení, které přesně odpovídají hygienickým a bezpečnostním normám v daném oboru. Oděvy pak pravidelně hygienicky čistíme, pereme a opravujeme s mnohem menší spotřebou energií. Pokud již oděv nelze opravit, recyklujeme jej a vyrábíme z něj nové produkty (např. průmyslové utěrky, čisticí rohože, vratné tašky). Výsledkem je tedy prakticky nulový textilní odpad (zero waste).
Každodenní rozhodnutí mění dopad na naši planetu
Každý den činíme rozhodnutí, která mají dopad na naši planetu. Chceme vás proto vyzvat k tomu, abyste o svých volbách přemýšleli v kontextu udržitelnosti. Ať už jde o způsob, jakým nakupujete, vyrábíte, či jak spravujete svůj byznys, máte možnost zvolit si cestu, která je šetrnější k životnímu prostředí.
Zvažujte, jak můžete omezit spotřebu energie, snížit produkci odpadu nebo používat obnovitelné zdroje. Malé kroky, jako je volba produktů z ekologických materiálů, využívání recyklovaných obalů nebo podpora lokálních dodavatelů, mohou přinést velké změny. Společně můžeme přispět k posunu Earth Overshoot Day a zanechat lepší svět pro budoucí generace.
Děkujeme, že se rozhodujete odpovědně.
Naše závazky v oblasti udržitelnosti
Udržitelnost je základním pilířem našeho podnikání. Zjistěte, co v Lindström děláme pro budoucnost naší planety.
Související
